Kdo jsem a o čem to všechno je (2018)

Jak už je mým dobrým zvykem, vždycky plná nadšení s něčím začnu a pak toho zase stejně rychle nechám. Jelikož jsem si uvědomila, že by i tento blog mohl upadnout v zapomnění, rozhodla jsem se jednat. Rozjedu tenhle blog znovu, a tentokrát ve velkém. Kromě nového názvu a designu na vás čeká množství fotek a úplně nové kategorie. A abych nezapomněla, pořídila jsem si nový chytrý telefon a založila si Instagram. Teď jenom doufám, že se na něm nestanu závislá tak jako všichni ostatní...

Od doby, kdy jsem si založila tenhle blog, uběhly už celé dva roky a za tu dobu se toho samozřejmě hodně změnilo. Dovolte mi tedy malou konfrontaci s minulým "Kdo jsem?".

Je mi 24, ale lidé neznalí mého věku se mě občas ptají, kdy že už budu maturovat.

Je mi 26 (sakra, to už se zaokrouhluje na třicítku!), ale zbytek věty beze zbytku platí.

Pořád bydlím s mámou, což mi v mém věku připadá poněkud nepatřičné.

Zhruba před rokem a půl jsem se vydala na cestu plnou podnájmů lepší i horší kvality.

Studuji nizozemštinu (ano, to je ten chrochtavý jazyk podobný němčině) a překladatelství němčiny.

Před rokem jsem úspěšně dokončila magisterské studium. A aby té školy náhodou nebylo málo, nastoupila jsem vzápětí na doktorát. Ale o tom až někdy jindy.

Kromě toho se snažím překládat a psát vlastní literární díla, protože se už od dětství toužím stát slavnou spisovatelkou. V hlavě mám náměty na několik románů a divadelních her, ale nebudu se o nich příliš šířit, aby mi je někdo nevyfouknul jako v případě mého plánovaného románu o Vile Tugendhat.

Tak na tomhle odstavci se změnilo jen to, že mi někdo vyfouknul námět na další román. Ale o tom taky až někdy jindy.

Lidé říkají, že jsem šprtka, a já se to ani nesnažím zpochybňovat.

Bohužel se v průběhu let neustále intelektuálně propadám, což se týká i mého šprťáctví. Kde jsou ty časy, kdy jsem se drtila slovíčka jako v Alles Gute...

Jsem líná a mám tedy odpor k většině fyzických aktivit.

Tak pozor, tady došlo k velké změně! Před nedávnem jsem začala intenzivně cvičit jógu a taky jsem si pořídila koloběžku. Na rukou a nohou se mi tedy začaly objevovat mně dosud neznámé útvary zvané svaly (ačkoli všichni v mém okolí zarputile tvrdí, že je nevidí!).

Jo, a kvůli "fyzickému kontaktu s osobami mužského pohlaví" už taky nemusím jezdit přecpanou dvanáctkou.

Pro větší přehlednost jsem se rozhodla vytvořit několik rubrik:
A pro ještě větší přehlednost jsem se je teď rozhodla zredukovat (ale jednu zase na oplátku přidat). Na mém současném blogu tedy najdete tyto kategorie:
On the road - Vítr ve vlasech, kilometry v nohách, hlava plná zážitků...
Oranžový kód - Všechno, co se týká dřeváků, větrných mlýnů, tulipánů, coffee shopů, pralinek, vaflí...
Kulturní šok - Kultivace kultovní kultury aneb kniha, kino, divadlo, ...
Bez odpadu - O tom, jak se snažím produkovat co nejmíň odpadu čili zero waste
Různosti - Co mě napadne a jinam se nehodí