Cestujte po Česku!

Moje dvoutýdenní letní výprava po České republice nezačala zrovna nejlíp. Cestou do podhůří Orlických hor, kde jsme měli strávit několik dní s partou kamarádů, jsem strávila u babičky na chalupě. Nepodařilo se mi jí dostatečně vzdorovat, a tak mě vybavila takovými zásobami jídla, jako kdybych jela na Sibiř. Když se mi konečně podařilo narvat si vše do batohu (přičemž se mi ukrutně zamastil od řízků), zavolal mi můj drahý, že zaspal a že na něj tedy budu muset dvě hodiny čekat v České Třebové.

Po příjezdu do Třebové jsem si zašla na nádražní toaletu, na níž se skvěl nápis, že se člověk nemá na záchod vracet, protože je "každý průchod elektronicky monitorován". Po vyprázdnění močového měchýře jsem se tedy raději vydala prozkoumat centrum. Jediná hipsterská kavárna ve městě ale měla zavřeno a další ucházející podnik obsadili členové motorkářského gangu, a tak jsem se raději vrátila zpět na nádraží, kde jsem se shledala s mým drahým a společně jsme se vydali do naší destinace.

A jaká zásadní zjištění jsem spolu se svými souputníky během pobytu v Orlických horách učinila?

- V Rychnově nad Kněžnou neexistuje jediná restaurace, která by měla v neděli otevřeno. Byli jsme proto nuceni naobědvat se v asijském bistru v Tescu (kde jsem si ještě ke všemu musela vzít plastovou vidličku, protože všechny kovové měli zrovna v myčce).

- Někteří lidé jsou schopní reklamovat opravdu všechno, jako například zákaznice Kauflandu, která se hystericky dožadovala výměny papírové tašky v ceně 6 Kč, jelikož se jí roztrhla (a na tašce ještě ke všemu nebyla napsaná nosnost!).

- Na zámku v Potštejně pořádají geniální hrané prohlídky. Sice se v nich nedozvíte vůbec nic o historii zámku a jeho někdejších majitelů, ale zato se vskutku královsky pobavíte.

- Návštěva vojenské pevnosti Hanička se vyplatí už jen kvůli tomu, že se v ní teplota pohybuje mezi 5 až 8 stupni (jen nás trochu znepokojovali dva turisté, přičemž jeden z nich nápadně připomínal Breivika a ten druhý měl na triku nápis "Rache ist süss").

- Animovaná verze Titanicu, kterou jsme objevili na chatě v sadě DVD, stojí vážně za to. Kromě Kate a Lea se v ní vyskytuje i Sherlock Holmes, Chip a Dale, Cruela s dvěma dalmatiny a celá řada dalších postaviček. Snímek však doporučujeme zhlédnout jen po požití dostatečného množství alkoholu.

- Neratov je ráj na zemi! Posuďte sami: Mají tam barokní kostel v moderním hávu, v němž jsou svatby zamluvené na tři roky dopředu, obchod, hospodu i kavárnu patřící k chráněným dílnám, originální zahradnictví i pivovar, kde vaří (nejen) sedmistupňové pivo.

Neratov

Hrad Litice

Z Orlických hor jsme já a můj milý odjeli předčasně, abychom stihli filmový festival ve Slavonicích. Ubytovali jsme se ve stanovém městečku, přičemž jsem hned po příjezdu spustila tirádu stížností: Proč máme stan tak daleko od záchodů? Proč jsme ho postavili na takovém zastrčeném místě? Proč jsme do kempu nezajeli autem, abychom se do něj mohli v případě bouřky schovat? Místo pochopení můj drahý ale jen suše konstatoval, že "už to zase začíná"...

Během jediného dne jsme zhlédli hned šest filmů (převážně lepší kvality než kreslený Titanic). A které snímky mě zaujaly nejvíc?

The Florida Project - americká tragikomedie ukazující střet drsné reality s dětskou fantazií (film se pouštěl ve staré tělocvičně, která byla narvaná k prasknutí, takže diváci seděli i na kozách, koních a jiném sportovním nářadí. Já jsem zaujala místo na židličce pro promítače.)

Hiphop-erace - dokument o skupině důchodců z Nového Zélandu, kteří trénují na mistrovství světa v hiphopu

Naprostí cizinci - hořká italská komedie se zajímavým námětem, cituji z ČSFD: "Skupina přátel se schází k pohodové večeři. Znají se důvěrně celé roky a také další setkání by se neslo v duchu lehkého škorpení a nostalgických vzpomínek na to, co bylo... kdyby se nezrodil zdánlivě nevinný nápad: dát mobilní telefony na stůl a sdílet každou SMS i každý příchozí hovor." Jestli vám můžu radit, nedělejte to...

Slavonice

Ze Slavonic jsem odjela rovnou na tradiční rodinnou dovolenou. Ta se letos konala ve středních Čechách, konkrétně v Karlštejně a jeho okolí. Ačkoli nedám na Moravu dopustit, musím uznat, že i Čechy mají něco do sebe. Například Hlásná Třebáň je opravdu tak krásná, jak zpívá Ivan Mládek. A co jsme všechno stihli?

- Večerní prohlídku Karlštejna, kde bylo ještě větší vedro než venku.

- Projížďku důlním vláčkem v Příbrami.

- Návštěvu Malé a Velké Ameriky, kde jsem kvůli závrati poněkud trpěla.

- Výšlap na skálu nad Svatým Janem pod Skalou, kde jsem trpěla taky.
- Procházku po tetínských kostelích s místním průvodcem, za jehož vypravěčský um by se nemusel stydět ani Dan Brown.

- Poflakování se na ubytování, které zahrnovalo i sledování televize. Mým prarodičům se ovšem zdál ovladač upatlaný, a tak si na benzinové stanici vzali plastovou rukavici, kterou si nasadili vždy, když chtěli přepnout kanál.

- A mnohem, mnohem víc!

Takže když to shrnu: cestujte po Česku! Je to tady krásný!

Tetín

Karlštejn

Berounka